Loni v létě jsme poznamenali podivně vlažné a nijak zvlášť nadšené převzetí klubu Davidem Trundou, přičemž jsme si kladli otázku, jestli tam vlastně není jen proto, aby si „nahnal populistické body před volbou předsedy FAČR“. Ukázalo se, že přesně o to šlo — a teď je Mladá Boleslav uvězněná ve vakuu bez pořádného vlastníka, prakticky vydaná na milost Slavii, tedy klubu, který Trundovi pomohl stát se šéfem českého fotbalu. Dobrá zpráva? Horší než na jaře už to sotva může být. A FKMB má nyní trenéra s velmi slibným potenciálem nechat fanoušky zapomenout na to, co se děje v horních patrech klubu, tím, že dole úspěšně nasadí „heavy-metalový“ styl fotbalu.
Jedna věc je být de facto farmou Slavie. Aleš Majer to dobře zná ze své jediné sezony ve Vlašimi, kde vedl hráče jako Matěj Žitný, Martin Šubert, Josef Kolářík, Erik Biegon nebo oba bratry Pudilovy. Úplně jiná věc je však zároveň dlužit něco, co se nápadně podobá Tomáši Ladrovi, Plzni. Přesto se zdá, že přesně v takové situaci se FK Mladá Boleslav nachází či nacházela, a tak by bylo jen příznačné, kdyby se brzy stala formální součástí portfolia Jiřího Šimáně — plzeňského rodáka a miliardáře, který dříve pomohl zachránit Slavii před krachem.
Finanční kondice FKMB pravděpodobně zatím není úplně kritická jen díky loňské účasti v Konferenční lize. Stále čekáme, až bude klub oficiálně převeden do svěřeneckých fondů — proces, který Trunda slíbil dokončit do 60 dnů od své volby. Chybí nám dva dny, ale i kdyby už k tomu došlo, nulová komunikace by nás nepřekvapila. Klub je totiž stále suverénně nejhorší v celé lize, co se týče základního PR, a opakovaně nezvládá i ty nejjednodušší tweety.
Zavedení Enigoo jako univerzální brány k nákupu vstupenek by mohlo pomoci zvednout ostudnou průměrnou návštěvnost sezony 24/25 čítající 2500 diváků; stejně tak by nejspíš pomohlo plánované otevření fanshopu, který by snad konečně umožnil fanouškům koupit si dres se jménem svého oblíbeného hráče na zádech. I tak by se ale jednalo jen o malé krůčky, které už dávno udělala spousta méně úspěšných klubů; není na tom co chválit.
Ohlédnutí za sezonou 2024/25
Co se (zejména) povedlo
Někdy jsou rozdíly mezi dlouhou sérií bez výhry a dlouhou sérií bez porážky nepatrné. Mladá Boleslav to po sezóně 24/25 ví velmi dobře — frustrující šňůra jedné prohry a pěti remíz se rychle proměnila v nadějnou sérii čtyř výher a sedmi remíz, která přinesla bilanci 4-2-0 na konci rekordně dlouhé šňůry. A skutečně, nebýt z velké části nezasloužené prohry 1:3 s Olomoucí v posledním podzimním kole, stanovila by Boleslav své maximum v počtu zápasů bez porážky (dosavadní rekord byl 11 z roku 2008). Docela pozoruhodné.
Výsledkem bylo, že FKMB bylo o Vánocích solidním kandidátem na horní šestku. V očekávaných bodech jim patřilo 6. místo. Venku byli blíž Top 5 a v kontrole xG toku středem hřiště dokonce třetí nejlepší. Na ofenzivních standardkách si zasloužili víc. Na podzim dokupy prohráli jen 5 zápasů…
Co se (zejména) pokazilo
… jen aby na jaře neprohráli jen 5 zápasů, a vrchem rovnou doručili rekordní sérii porážek (7 kol v řadě od začátku března do poloviny dubna) namísto oné rekordně dlouhé série bez prohry. Heh. Kolaps byl tak drtivý, že stáhl dolů i jejich podprahová čísla. V roce 2025 dali pouhých 8 gólů z pozičních útoků, když pozitivní bilanci 20:13 (a 7. nejlepší xG podíl 50 %) po téměř dvou třetinách soutěže vyměnili za negativní 28:31 (a 5. nejhorší xG podíl 43 %) na jejím konci. Zatímco v roce 2024 prohrávali v poločase jen čtyřikrát v prvních 19 kolech, po výměně kalendářů se z toho stal zvyk, přičemž tragické první půle zvláště způsobily 4 brzké jarní porážky (Liberec, Plzeň, Ostrava a Bohemians dohromady s poločasovým skóre plus 8), které jejich sezónu rychle vykolejily.
Největší problém? Obrana. Kvalita odpovídající spíš spodní čtyřce tabulky jak doma, tak venku. Mladá Boleslav zakončila sezónu se třetím nejhorším průměrným xGAExpected Goals Against (xGA) estimates how many goals a team should have conceded based on shot quality, location, and context. bez penalt (1,38) a s úplně nejhorší průměrnou hodnotou xGA v posledních 10 kolech (1,55), přestože tehdy hrála hned šestkrát s týmy ze spodní šestky a jen dvakrát s celky z Top 7. Naprostý šok. Po celou sezónu bylo pro soupeře až příliš snadné dostat se v držení míče do vápna FKMB — Boleslav totiž zastavila jen druhý nejnižší podíl všech pokusů o vstup (48,1 %).
Nejužitečnější hráč (stále na palubě)
Podle mého MVP modelu (tradiční statistiky): Martin Králik (64. místo v lize)
Podle mých pozičních modelů (pokročilé statistiky): Martin Králik (72. percentil mezi stopery)
Podle metriky On-Ball Value (OBV) od Statsbomb: Tomáš Král
V Mladé Boleslavi zůstaly dva stavební kameny, na kterých se všichni tři moji konzultanti-fanoušci shodli. Jeden je mladý útočník, druhý zkušený stoper. A kdyby to bylo na mně, Matyáš Vojta by byl druhým nejmladším MVP tohoto léta (těsně za další 2004kou, Matějem Šínem). Jeho 10 gólů, z nichž šest se počítá jako klíčových (IGImportant Goal (IG) was either a go-ahead goal, or an equalizer. The rest is a standard goal.), a celkových 6,77 EPAExpected Points Added (EPA) estimate the value of one's goals and assists based on game state (late game winners = top). by bylo samo o sobě na nováčka působivé; tím spíš, když to zasadíme do kontextu překonání nepenaltových součtů Lukáše Magery z ročníku 15/16 nebo Marka Kuliče o deset let dříve (oba 7), kdy se oba vešli do Top 5 ligových střelců. Sama FKMB tehdy patřila do Top 4.
Jistě, jako zakončovatel měl Vojta vyloženě štěstí. Dalo by se tvrdit, že si zasloužil spíš něco kolem 8 gólů, ale fakt, že poslal mimo jen jednu ze svých 12 střel z vyložených šancí, uspěl s pohodlnou většinou svých akcí v šestnáctce (54,3 %) a obecně se zařadil jako třetí nejlepší „box attacker/poacher“ v poli 37 stabilně hrajícíh útočníků — to všechno, kdy mu po většinu času bylo 20 let, a platil za nejmladšího útočníka s 900+ minutami po Grigerovi — by mě naplňovalo obrovským optimismem. A kromě toho, i když mu třeba počet gólů lichotí, počet asistencí (0) rozhodně ne; a už vůbec neodpovídá jeho velmi solidním číslům při kompletování přihrávek či centrů do/uvnitř vápna (víc než jeden za zápas) a sbírání očekávaných asistencí (1,05 xA obvykle přinese jednu či dvě reálné asistence). Je komplexnější hrozbou, než se na první pohled zdá.
V tuto chvíli se podívejme také na MVP kredity Martina Králika. Nepovažuji je za nijak zvlášť silné, ale stojí za zmínku, že Mladá Boleslav prohrála jen 6 z 24 zápasů, které začínal v základní sestavě. To dělá 25 %, zatímco bez něj na hřišti od úvodního výkopu se bavíme o neuvěřitelné bilanci 90,9 % prohraných duelů (10 z 11), přičemž průměr inkasovaných gólů vyskočil z 1,11 na 1,92. To samozřejmě není čistá náhoda. Je ostatně těžké si představit tým, kterému by nechyběl hlavní distributor ze zadních řad a hráč, který téměř neprohrává osobní souboje — ať už jde o klasické 1 na 1 v nebezpečné zóně (80. percentil), nebo souboje o volný míč (97. percentil). Takže samozřejmě, že Mladé Boleslavi Králik chyběl, obzvlášť když to znamenalo mnohem víc minut pro Krále/Suchého, kteří si s nimi zatím/už nevěděli moc rady.
To vše ale neznamená, že Králik nebyl součástí problému. Jeho 13 přihrávek vedoucích ke střele je děsivých, stejně jako počet situací, kdy si nedostatečně hlídal svého hráče nebo nezaujal správné postavení. Podle mého modelu bylo jen pět stoperů méně spolehlivých, a to se bude muset jednoznačně zlepšit, pokud má tým vytáhnout na vyšší příčky.
Kdo má co dokazovat
ať už sobě, fanouškům nebo trenérovi – potažmo všem naráz
Normálně se v této rubrice novým posilám vyhýbám, ale jak by člověk mohl nezmínit Romana Macka? Na bývalém mládežnickém zázraku, který si vybudoval solidní kariéru v zahraničí a teď se vrací do Česka, aby závěrem svého vrcholu (peaku) hrál důležitou roli v celku horní poloviny tabulky, je prostě něco výjimečného. Výjimečného proto, že se to jednoduše nestává. Macek možná neprorazil v Juventusu, který si v roce 2013 vybral jako svou „zemi zaslíbenou“ před Arsenalem nebo Manchesterem United, ale vybudovat si solidní kariéru ve švýcarské Super League není pro zázračné dítě, jež opustilo domov v 16 letech, vůbec samozřejmé. Přibližně v Mackově současném věku přece přestupoval Jan Hable z druholigového Hradce Králové do Náchoda v Krajském přeboru. Dominik Mašek v podstatě udělal totéž krátce před svými 28. narozeninami, když zamířil do Kutné Hory. Nicolas Šumský končil ve 28 letech ve Vysokém Mýtě (4. nejvyšší soutěž). A Patrik Twardzik alespoň strávil většinu svého vrcholu cestováním po stejné úrovni, ale v Německu.
Asi chápete, kam směřuji.
To, že se tu Macek zjevil a navíc hned v prvním kole skóroval, je větší událost, než si většina lidí uvědomuje. Rozhodně ovšem není předem dané, že ho čeká skvělé angažmá, jak naznačil úvodní zápas — a právě odtud pramení ta jeho vnitřní motivace.
Nevěděli jsme, co čekat. Bývalý kapitán reprezentace do 16 let — který nastupoval všude od křídla přes útok až po střed zálohy — v podstatě zmizel z povrchu zemského (žádný soutěžní start za devatenáctku), než se na chvíli znovu objevil v březnu 2019 v Lavičkově jedenadvacítce, kde byl u debaklu 0:3 s Řeckem. Pak, po rozlučkových 700 minutách v Luganu (asi nejhorší sezoně ve Švýcarsku), se zničehonic ukázal na letním kempu FKMB, kde působil většinou mimo tempo — příliš mnoho doteků, příliš dlouhé rozhodování. A teď najednou ten zázračný gól.
Svým způsobem mu ten parádní zásah možná spíš uškodil, protože právě to teď bude bráno jako výchozí standard. Ve skutečnosti ho ale čeká tvrdá konkurence v přeplněném středu pole — David Kozel má za sebou povedenou a sebevědomou přípravu a Daniel Langhamer, sám kdysi považovaný ve Slavii za „další velký talent“, je připraven navázat na svou první kompletní sezónu v nejvyšší soutěži.
Uprostřed léta
zvláštní poděkování za provedení letní přípravou FK Mladá Boleslav náleží @stepan_1902, @PWithelm a @bolkacast
Obměna týmu
Najdou se kluby, kterým odešlo víc hráčů, nebo dokonce jeden, který přes noc přišel o víc minut ze sezóny 24/25 (Dukla). Ale nikdo se ani vzdáleně nepřiblížil Mladé Boleslavi, pokud jde o čisté množství hodnoty, které zmizelo z kádru.
Vezměme v potaz, že FKMB si ponechává jen 39,7 % všech MVP bodů; Teplice, které byly zasaženy nejvíc jako další v řadě, si mezitím udržely 50,8 %. Ze všech nominací hráčů Mladé Boleslavi do širšího Týmu kola Chance ligy jich v kádru zůstalo jen 26 (nejnižší procento v lize, a to o téměř 13 procentních bodů). Celkově 47 důležitých bodů (G+A při vedoucích gólech nebo vyrovnání) bylo nastřádáno hráči FKMB; 27 z nich je teď pryč. Pouze dva boleslavští hráči se vešli do ligové Top 50 nejvytěžovanějších; a oba už v klubu skončili (Tomáš Ladra, Marek Suchý).
Největší upgrade
To ale neznamená, že odchody jsou vždy špatné — podobně jako u Dukly může být někdy odchod hráče i pozitivní věc, a to i ve chvíli, když dotyčný opouští klub jako druhý nejvytěžovanější hráč. Což je přesně případ Marka Suchého, kterého v obraně fakticky nahradil Filip Prebsl. I když mám k němu své výhrady (jeho dynamika je podle mě stále až příliš snadno zneužitelná), bude pro něj těžké nepředstavovat upgrade oproti druhému nejhoršímu stoperovi Chance ligy podle mého pozičního modelu. Suchý byl ve své roli startéra očividně přetížený, velká slabina v obraně, která navíc nedělala pro výstavbu hry absolutně nic, a dalo by se tvrdit, že do druhé ligy měl přejít už o rok dřív. Byl zranitelný prakticky všemi způsoby — slabý ve vzduchu (10 z 30 hlaviček ve vlastním vápně vyhraných), v nebezpečných zónách vyhrával jen 1,59 souboje na zemi na 90 minut (ostatní stopeři FKMB byli mezi 2,06 a 2,21) a vykazoval 4. nejhorší úspěšnost v soubojích o volný míč ze všech 61 pravidelně hrajících stoperů.
Nejvýraznější downgrade
Jsou tu očividná, zásadní oslabení, ale zároveň není nereálné doufat, že budou časem vykompenzována. Vojtěch Stránský byl obrovským přínosem ve středním pásmu jako jeden z nejlepších hráčů v progresi balonu, ale pokud David Pech — dobře fyzicky připravený, svalnatější, a tedy v ideální pozici k restartu kariéry zpátky doma — naváže na svůj návrat do formy i po tříbodovém výkonu v 1. kole, FKMB by mohlo být v pohodě. Dalo by se říct, že v tahu s míčem byl už dříve talentovanější než Stránský. Stačí to v sobě jen znovu najít.
U Tomáše Ladry je to už o něco složitější. V osobě Filipa Lehkého má Mladá Boleslav teoreticky dalšího hráče schopného pohybovat se v těsných prostorech, kde se umí uvolnit prvním dotykem, napadat příjemce míče atd. V Michalu Ševčíkovi zase teoreticky solidního zakončovatele, jenž dokáže posouvat hru driblingem a instinktivními přihrávkami. Pokud si to všechno sedne a tihle dva se budou dál šikovně střídat v rolích falešného pravého křídla a desítky, mohou — časem — plně nahradit to, co Ladra týmu dával. Od prvního kola to ale bude velké sousto.
Ladrovy kvality jsme probírali už v rámci plzeňského preview, ale osvěžme si paměť: jde o hráče na 13. týmu ligy, který byl druhý za Provodem v tvorbě šancí a gólů ze hry (2,18 na zápas), první před Provodem v metrech získaných driblinkem, nejlepší v pronikání do vápna (v základní frekvenci mírně za Provodem — 3,08 vs. 3,20 na 90 minut — ale před ním po aplikaci mého koeficientu zohledňujícího četnost, s jakou Ladra efektivně kombinoval se spoluhráči), druhý jen za Provodem v očekávaných asistencích a čtvrtý za Provodem, Slončíkem a Višinským v počtu střel z vyložených pozic.
Pokud tě tolikrát obklopuje jistý Lukáš Provod, znamená to, že ti asi leccos jde.
Mezera k adresování
Mladé Boleslavi stále bolestivě chybí skutečný levý bek. Klub sice přivedl Matěje Zachovala, aby tento nedostatek případně pokryl, ale po většinu této sezony mu bude teprve 20 let a na této úrovni ještě nebyl pořádně otestován. Jeho univerzálnost (a časté zdravotní problémy Jetmira Halitiho, jednoho z mála stoperů na levou stranu) znamenají, že si své místo v týmu bude pravděpodobně hledat postupně, klidně i mimo pozici LB. Koho jiného tam ale teda hrát? Podle letní přípravy to vypadalo, že by se Dominik Kostka mohl přesunout na svou slabší stranu, nebo že Jakub Fulnek může dostat přednost před Zachovalem kvůli… čemu vlastně, zkušenostem?
Nic světaborného.
V této fázi kariéry bych si netroufl Fulneka na beku nasazovat. Pořád může přispět jako vysunutý wingback, i když už ani v této roli není tak silný jako dřív. Na co se u něj ale rozhodně spoléhat nedá, je defenzivní podpora; ta byla v sezóně 24/25 upřímně řečeno prakticky neexistující. A jestli Daniel Mareček, který tam nastoupil v R1, může sloužit jako dlouhodobé řešení, je přinejmenším sporné. Minulou sezónu si sice hned zkraje odbyl povinný hattrick (svými prvními třemi střelami na bránu!), ale zbytek sezony už zase strávil ve své tradiční roli pasažéra. Nevidím na něm dostatečnou chytrost, aby mohl fungovat jako efektivní invertovaný bek.
Nová naděje na obzoru
Co Mladé Boleslavi vždy šlo poměrně dobře: lovit talenty z jiných klubů v relativně rané fázi, namíchat je s vlastní čerstvou krví a ideálně je později výhodně prodat. Přesně takový byl scénář u Daniela Fily nebo Davida Juráska, stejně to později zkoušeli i s Lukášem Filou a s největší pravděpodobností je to i tzv. “end game” pro hráče jako Matouš Krulich (roč. 2005), Jan Zíka (roč. 2006) nebo dokonce Martin Kulas (roč. 2009), kteří všichni dorazili v roce 2025. Kulas ještě před svým příchodem do „Města aut“ trénoval s teplickým áčkem, aby se v MB znovu potkal s Vladimírem Pokorným, kterého dobře zná z reprezentační šestnáctky/sedmnáctky a který byl teď posunut k A-týmu FKMB. Kulas se pyšní na teenagera honosnou smlouvou a měl by dostat dost prostoru ukázat své schopnosti, jen se to zřejmě nestane už v probíhající sezoně.
Jedno nové jméno, které ovšem vyloženě vyčnívá, je Josef Kolářík (roč. 2007), bezpochyby oblíbenec trenéra Majera. V roce 2025 patřil k nejmladším stabilním startérům ve druhé lize a obzvlášť ve Vlašimi zazářil v květnu, kdy skóroval proti Táborsku, Zbrojovce i Opavě. Pravděpodobně bude přicházet z lavičky, aby v určitých zápasech dodal hře potřebnou šířku i říz, přičemž mu zatím podle všeho chybí defenzivní schopnosti a intenzita na to, aby v nejvyšší soutěži pravidelně nastupoval od začátku.
Je to také svým způsobem zvláštní případ, protože jako pravé křídlo bojuje de facto o stejný post a stejný objem minut s hlavní tváří mezi odchovanci, které byste zatím za nepovažovali za etablované: Janem Buryánem (roč. 2005). S dalším křídelníkem Jakubem Vlčkem (roč. 2003) na hostování v Jihlavě nyní Buryán nese vlajku boleslavské akademie vlastně zcela sám.
Před sezonou 2025/26
Níže je uvedena aktuální soupiska s maximálně 4 alternativami pro jednu pozici. Barevné hodnocení je statickým přehledem situace v celé lize k 5. červenci a je jen hravou drobností pro zpestření; samotná uvedená jména by měla být relevantní k dnešnímu dni. Chcete-li se dozvědět více o mém přístupu k sestavování “depth chartů” se všemi jeho omezeními, zamiřte sem.
Primární formace
Už teď vidím, že hráče Mladé Boleslavi bude příští léto těžké zařadit do jednoho konkrétního pozičního modelu, protože v rámci jednoho zápasu často vystřídají různé role. Vojtěch Hora mi letos způsobil nespočet bolehlavů — během svého krátkého působení ve FKMB byl postupně CAM, CDM i LCB — a Denis Kaulfus by mohl být další na řadě; občas se klidně může objevit vysoko na pravém křídle i nízko na pozici pravého stopera. Je to dáno také tím, že Boleslav nastupuje v rozestavení 4-2-3-1 a při držení míče přepíná do 3-2-5. Hodně podobně jako Hyského Karviná.
Nahodilé poznámky
Mladá Boleslav jde do sezony jako jediný klub s hostujícím brankářem, který má sloužit jako jednička, a to může být jak nezvyklé, tak nešťastné. Matouš Trmal má své mouchy, ale nejsem si jistý, jestli bych se ho chtěl zbavovat ve prospěch gólmana, kterému bude ke konci sezony 34 let. Aleš Mandous může být stále solidním strážcem svatyně, ale přechod z role „sweeper keepera“, který se ve Slavii soustředil hlavně na distribuci, do role tradičnějšího brankáře pod neustálou palbou v Mladé Boleslavi může být na veterána až příliš velká změna. Jen ve 13 startech byl Mandous donucen k třiadvaceti zákrokům proti vyloženým šancím (plus dvě penalty) a pět z nich skutečně zlikvidoval (plus jednu penaltu). To je šílená porce střel s hodnotou min. 0,4 xCGExpected Conceded Goals (xCG) form the basis of the prevented goals metric and express how many goals the goalkeeper would have been expected to concede based on the quality of shots faced.. Trmal měl takto zasahovat jen 27krát; napříč více než dvojnásobným počtem zápasů. Mandous byl hozen do hluboké vody a úplně se v ní neutopil, což je solidní předpoklad pro dlouhodobý úspěch, ale uvidíme, jak obstojí v průběhu celé sezony.
Jelikož Lukáš Fila a Nicolas Penner nejsou zrovna jistotami, že se udrží v áčku, je trochu znepokojivé vidět, jak chabé krytí má Solomon John — o kterého se zajímají kluby z Ekstraklasy. Pokud si ale Majer prosadí svou a nenechá ho odejít, Nigerijec by mohl předvést něco jako průlomovou sezonu. I když už není nejmladší (v srpnu mu bude 24), v Chance lize jsme to bývalou hvězdičku Vlašimi ještě neviděli naplno rozjet. Holoubkem byl úplně zadusený a později nasazovaný příliš hluboko jako wingback; Majer by mezitím pro Johna mohl být prvním skutečně vhodným trenérem.
Mnoho fanoušků Boleslavi by uvítalo ještě jednoho stopera, a chápu proč; hodně ale závisí na tom, jestli Haliti konečně dokáže poskládat sérii zápasů, ve kterých bude skutečně k dispozici. S ním by měl FKMB solidní backup na levého stopera, zatímco Tomáš Král by mohl zaskakovat na pravém stoperu i pravém beku a Denis Donát by si svoje odehrál jen v omezeném počtu zápasů za sezónu. To by rozhodně měl být cíl, protože ač Donátova „pizza“ vypadá dobře, velká část jeho vysokých hodnot jde na konto zoufalých činů na poslední chvíli (nebo přesně třem šancím ve třech zápasech v případě nadhodnoceného xG), které jsou často nutné kvůli jeho vlastním nedostatkům v poziční hře, obratnosti a pohyblivosti. Boleslav s ním musí nakládat opatrně.
Bitva o místo na slunci
Ve 22 letech už má Dominik Mareš za sebou znepokojivě bohatou historii střednědobých a dlouhodobých zranění. A protože je právě teď uprostřed další vleklé rekonvalescence, obavy zřejmě jen tak nezmizí. A to je věčná škoda, protože pro Majerovu Boleslav by mohl být game changerem.
Počátkem minulé sezony vypadal ještě příliš syrově, ale ke konci roku 2024 už byl připraven se naplno představit, když si vysloužil přestup do FKMB, a pak za ně sotva něco odehrál. Ve výsledku z toho bylo jen 11,3 zápasů. Teď je těžké jeho čísla brát příliš vážně právě kvůli malému vzorku, i když úspěšných 19 z 31 pokusů o vstup do vápna je skutečně fantastických. Je to chytrý běžec s míčem, který si navíc budoval sebevědomí i v roli nahrávače, než podlehl dalšímu zranění. Snad tedy naváže tam, kde skončil.
Potenciální „game-changer“ efekt má stejně tak co do činění s Marešem jako s Dominikem Kostkou. Ten je jako pevně daný startér v týmu s ambicemi na Top 6/8 poměrně mimo své možnosti. Podle své „pizzy“ umí od každého trochu a Mareš ho nutně nezastíní v defenzivě, ale Kostkova hra má vážná omezení, která pramení především z určité nedostatečné chytrosti a techniky s míčem. Není vyloženě špatný nebo k ničemu, ale FKMB by mělo mířit podstatně výš.
Předpověď sezóny
Tady možná tzv. recency bias naráží (do zdi) nejtvrději. Osekat jejich prognózu o 12,5 bodu oproti roku 2023 se zdá přísné, zvlášť poté, co si loni vybojovali ochutnávku evropských pohárů přes ligové umístění a solidních 44 bodů (na rozdíl od Sigmy letos). Ani já bych nešel tak daleko, abych je srazil na 32,3 bodu; koneckonců tuto laťku překonali ve všech prvoligových sezonách až na jednu, která hnije v minulosti už 20 let. Ale…
Do hry vstupuje několik faktorů. Především, úpadek FKMB je ve skutečnosti postupný. Ačkoli byl jarní propad šokem sám o sobě, stojí za zmínku, že čtyři z jejich sedmi nejnižších bodových zisků v základní části byly zaznamenány mezi lety 2020 a 2025. Všechny se promítají do výše uvedené prognózy, přičemž dělený druhý nejnižší (34) má největší váhu, protože je zároveň nejčerstvější.
Druhak, aniž bychom věděli, jak se osvědčí jejich divoké karty mezi posilami (včetně trenéra), klub v posledních měsících přišel o spoustu hodnoty. Začalo to Kušejem a Vydrou v zimě a pokračovalo Ladrou a Stránským v létě. Podle mého odhadu v létě více oslabily už jen Teplice; a to se výše také projevuje.
Přesto je tu podle modelu pět klubů, které by se měly sestupu obávat víc (skupina, do níž nepatří Zlín, ačkoli by měl), a klidný střed tabulky není pro klub v očividné tranzici to nejhorší místo. FKMB je v podstatě tam, kde byl Slovan v roce 2024; jen bez ambiciózního majitele.
Odvážná predikce
Záznamy: 0/4. Boleslav nakonec nedala gól v po sobě jdoucích zápasech (29. kolo)
Predikce: Boleslav celebrate oslaví svou “nezávislost” na Bohemce dvojí výhrou
Odůvodnění: Mladá Boleslav má pěkné nové dresy, o tom není pochyb. Historická paralela už ale působí v lepším případě nuceně. Představuji si tu konverzaci nějak takto:
– “Dámy a pánové, totální panika: všichni teď nějak zakládají nové dresy na své historii — Jablonec, Karviná, Hradec. Nemáme na skladě taky něco takového?“
– “Na to už jsme dávno mysleli. Jdeme se slavným finále poháru.”
– “Super, které z těch dvou, co jsme vyhráli?”
– “Ne, to, co jsme prohráli.”
– “Aha, jasně… to byla hezká popelkovská jízda. Takže si teď připomínáme nějaké výročí?”
– “Jojo, přesně čtyřicet sedm let…”
Je zjevné, že v Mladé Boleslavi neumějí pořádně slavit významné milníky. Dokonce i ten výše zmíněný článek nám danou událost připomínal s pofidérním čtyřiatřicetiletým odstupem. Upřímně, šel bych tak daleko, že bych řekl, že potřebují pomoc. A naštěstí pro nás se v následujících měsících najde pár věcí, které za oslavu opravdu stojí. FKMB sice sotva mohou vážně pomýšlet na to, že skončí druzí přesně 20 let poté, co se jim to podařilo poprvé (a možná naposledy), nebo že zopakují pohárový triumf, který přišel o 10 let později. Ale co se dá udělat snadno, je připomenout si současnou, plně nezávislou podobu klubu.
Těch pět letních posil ze Slavie tomu možná nensvědčuje, ale Mladá Boleslav je alespoň na papíře nezávislá, což rozhodně nebylo samozřejmostí ještě v devadesátkách. Mezi lety 1992–94 se klub oficiálně jmenoval FK Slavia Mladá Boleslav, později přešel k otevřené podpoře od druhého vršovického klubu, než se zbavil názvu „FK Bohemians Mladá Boleslav“ a přesně před 30 lety se stal sám sebou.
A jak to oslavit lépe než tím, že nyní v základní části dvakrát „Klokany“ porazí — pozoruhodně teprve podruhé v historii nejvyšší soutěže (poprvé v sezoně 11/12). To se šikne zvlášť v ročníku, který následuje po hrubě nespravedlivé domácí prohřš 1:2 zkraje letošního roku, kdy Boleslav přestřílela soupeře 24:9 a na xG ho porazila o 1,88 očekávaného gólu (29. nejdominantnější výkon sezony celkově).
Poslední ročník byl jedním ze tří, kdy se Boleslavi nepodařilo najít na Bohemku recept.
Ten současný bude o dost odlišný, uvidíte.
(Editorova poznámka: Autor tohoto článku nebyl zastižen, aby potvrdil či vyvrátil, že tato odvážná predikce je přímou reakcí na tu pro Bohemians, která hned v prvním kole ošklivě shořela. Budeme se o jeho kontaktování nadále pokoušet.)
