Dukla přivítala rok 2026 navázáním na kompletní obměnu shora dolů od majitele, sportovního ředitele a hlavního trenéra až po velkou část šatny tím, že přišla o dalšího dlouholetého člena představenstva (výkonného šéfa Tomáše Mejzra), přihlížela, kterak týž nový sportovní ředitel (který neztrácel čas podpisem dalších několika náhodných cizinců) veřejně vynadal témuž novému hlavnímu kouči, že nezavedl žádnou hmatatelnou identitu, a přitom se dělila o ligový suterén a v naší zimní simulaci vyšla jako favorit na zakončení základní části na posledním místě. Jo, dá se říct, že to neklape dobře…

Výhled

Na začátku této sezóny získávala Dukla více než 30 bodů v základní části ve 40 % všech simulací. Nyní není ani 10% šance, že by toho skutečně dosáhla, a předpokládaný výkaz Dukly klesl ze 7-7-16 (v letech 2024 a 2025) na ohromujících 4-11-15. Bůh žehnej remízám, kterých má Dukla na kontě už 8, protože vítězství se tomuto klubu jen tak nerodí.

V tuto chvíli si Dukla může být prakticky jistá, že ji v nejlepším případě čeká další zkouška v podobě baráže, kterou – připomeňme – v květnu sotva zvládla. A pokud se rozhodujete mezi nimi a Slováckem, koho favorizovat na přímý sestup, je dobré začít pohledem na to, co oba celky ještě čeká Na Julisce se totiž představí hned čtyři z aktuálně pěti nejlepších týmů, zatímco dalším hostujícím týmem je sedmý nejlepší mančaft ligy v přepočtu na získané body (Zlín). Zůstává tak pravděpodobně jediný příznivý domácí los s Pardubicemi; chmurné vyhlídky pro klub, který více než 70 % všech svých 2025/26 bodů (10 ze 14) nasbíral na vlastním hřišti.

Největší zisk: Plzeň 2:0 (doma)
Největší ztráta: Teplice 1:3 (doma) / Bohemians 0:2 (doma)

Nejtěžší zbývající úkoly: Slavia (D), Sparta (D), Jablonec (D)
Nejlehčí zbývající úkoly: Zlín (D), Pardubice (D), Slovácko (V)

Velká otázka
Dokáže Dukla najít dostatek způsobů, jak se dostat do vápna?

Dukla se v posledních letech v oblasti vstřelených gólů nesetkává s příliš velkým úspěchem na vícero frontách. Doručila 4 góly ve druhém poločase, když na xGFExpected Goals For (xGF) estimates how many goals a team should have scored based on shot quality, location, and context. připadá 7,7 gólu, jejich standardní situace rovněž přinesly pouze 4 góly i při 4. nejlepším xGF, a jejich xG po střele (xGSExpected Goals Scored (xGS) only takes shots on target into account, including their power and placement on top of xGF.) zaostává za tím před střelou přesně o 3 góly (druhá nejhorší hodnota v lize). Ale přesto je složité začít lamentovat nad nedostatky v zakončení dříve, než se začne řešit skutečný problém; přičemž primární potíže Dukly spočívají spíše v tom, jak se vůbec do slušných střeleckých pozic dostat v první řadě.

Martin Hašek totiž neměl úplně pravdu, když říkal, že “nevidí jasný rukopis” a žádné “jasné schéma”, o kterém by se dalo mluvit. Existuje, jen se téměř výhradně omezuje na obrannou třetinu, kde Dukla dobře brání a její výstavba vypadá pečlivě propracovaně. Jenže to není ta “(zábavná) akce”, kterou Hašek zřejmě vyžaduje. Jakmile Dukla překročí pomyslnou čáru nějakých 30 metrů od vlastní branky, vypadá to, že zná jen několik málo možností, jak si vytvořit příležitost ze hry: občasné kreativní přihrávky Marcela Čemáka (přesně 6 z nich zakládalo nebezpečí), Samuel Isife sám šněrující obranu (jeho driblingy vedly k 7 nebezpečným příležitostem včetně gólů, přičemž Nigerijec si celkem 6x sám připravil míč ke střele), nebo Namory Cissé/jiný střední útočník nějak bojující o vlastní život a alespoň nějaké nebezpečí. To bylo zhruba vše. Za celý podzim se Dukla ani jednou nedostala na dvouciferný počet promarněných brankových příležitostí v jednom hracím dni a pouze jednou se jí to povedlo v kombinaci s góly (slavné plzeňské vítězství). A to včetně standardek, pozor. Slovácko, samo o sobě bezradné, tak učinilo třikrát (respektive čtyřikrát).

To potvrzují i poněkud pokročilejší metriky, které si můžete prohlédnout níže:

Vstupy do pokutového území z otevřené hry na zápas: 6.26 (16. místo) – 2. nejhorší hodnota: 7.42
Úspěšnost při vstupu do pokutového území: 38.6% (16. místo) – 2. nejhorší hodnota: 40.6%
Doteky v pokutovém území za zápas: 11.47 (16. místo) – 2. nejhorší hodnota: 14.05
Hluboké přihrávky a centry na zápas: 6.53 (16. místo) – 2. nejhorší hodnota: 8.63
Podíl zakončených pozičních útoků: 21.6% (16. místo) – 2. nejhorší hodnota: 22.9%
xGF generované z pozičních útoků za zápas: 0.36 (16. místo) – 2. nejhorší hodnota: 0.45

X Faktor
Stále jistější hra Tijaniho, Gaszczyka a Černáka

Dvanácté kolo a bezbranková remíza s Jabloncem znamenaly výraznou změnu v herním plánu Dukly, a to změnu k lepšímu – i když 7 bodů z 8 zápasů nemusí nutně naznačovat razantní posun správným směrem, když předtím v 11 zápasech získala Dukla stejný počet bodů. Ve 12. kole se totiž do sestavy vrátil Samson Tijani, nyní již náležitě kondičně připravený, a začal hrát 90 minut týden co týden jako první volba na šestku, a také tehdy začali Pavel Gaszczyk a Michal Černák poprvé promlouvat do letošního tažení Dukly. První z nich postupně prostřednictvím kratších intervencí, druhý prvním ze svých 6 po sobě jdoucích vystoupení v základní jedenáctce. Jako trio nikdy netvořili pořádný celek, ale dohromady přesto symbolizují větší důraz na chytré postavení, plynulé rotace a lepší chování na míči. Tedy něco, co dříve preferovaní Jan Peterka nebo Matěj Žitný nabídnout zkrátka nemohli.

Jako mávnutím kouzelného proutku vzrostla úspěšnost Dukly při průniku do pokutového území ze hry o 5 %, zatímco průměr xGF z pozičních útoků na zápas se rapidně zvýšil z nejhoršího ligového čísla 0,27 na 0,49 (14. místo). Místo toho, aby pouze 17,7 % pozičních útoků skončilo střelou (16. místo), Dukla najednou nacházela způsob, jak zakončit ve 26,4 % případů (11. místo za posledních 8 kol).

V žádném případě se nejedná o ultimátní vítězství; i po těchto postupných krocích zůstává Dukla v ofenzivě hluboce nedokonalá a její útočně ladění hráči stále v součtu zaostávají za většinou ligy v dynamických vlastnostech. Ale po dlouhém úvodním období rozháraných výkonů se konečně zdálo, že je tu základ, na kterém stojí za to stavět – a byla by velká škoda, kdyby další chaotické přestupové okno donutilo trenéra Davida Holoubka k opětovnému přehodnocení základů.

Možná má dobře formulované nedostatky, které nakonec podtrhují nedostatky Dukly v útoku jako celku, ale Marcel Čermák je stále někdo, bez koho by na tom byl klub podstatně hůř. První vítězství v sezoně 2:0 proti Plzni? Vítězná donáška z rohového kopu a následná rozhodující penalta. Klíčový domácí skalp Slovácka? Jediný gól, který usnadnil svým elegantním přiťuknutím. Krom toho Čermák přinesl dalších 6 důležitých gólových příspěvků a celkem 4,3 očekávaných bodů jen díky svým gólům a asistencím, a bez blonďatého záložníka by Dukla nepochybně zůstávala sama v suterénu.

Přesto jsou zde stále kandidáti na korunu MVP, kteří stojí za pozornost. Nováček Eric Hunal do sezóny dorostl a nebýt jeho zranění za jednadvacítku se mohl v žebříčku umístit výše. Sám udržel Duklu v zápasech proti Spartě a Hradci a je v černých číslech, pokud jde o rovnováhu prevence a umožnění nebezpečí. Na opačném konci hřiště byl pro pomalu se zlepšující snahu Dukly nenápadně důležitý také Zlatan Šehović, který postupně objevuje své útočné kouzlo a v těch posledních 8 kolech, o kterých jsme mluvili, posunul příšerný levý kraj Dukly do přijatelnějšího teritoria z hlediska generovaného xGF (z 0,05 na 0,16 za zápas). Rihards Matrevics udělal 4 hrozné hrubky vedoucí k inkasovaným gólům, ale jeho celoplošný styl a 6 solidních zápasů, které mu vynesly nominaci na tým týdne, z něj dělají dalšího člena pelotonu.

Divoká karta

Uvidíme, co příchody dalších dvou útočníků znamenají pro jeho postavení v hierarchii, ale Namory Cissé by v ideálním případě neměl zmizet ze hřiště (na rozdíl od Fokama, Dialla nebo Jedličky, kteří nepřinášejí téměř nic). Produkce evidentně chybí (1+0+1 v téměř deseti plných startech), což vzbuzuje jisté obavy, ale Rakušan je důležitým článkem před pokutovým územím, když zaznamenal druhý největší počet přihrávek/centrů do/uvnitř vápna v týmu (12) a při svádění celé řady duelů předvedl dobrou kombinaci soběstačnosti a týmové spolupráce.

Zimní změny

Zatímco návrat jednoho ze ztracených synů Kevina-Prince Milla by měl být pro Duklu přínosem, když si během průlomové sezony 24/25 vedl velmi dobře, když se zapojoval do hry a usnadňoval ji svým spoluhráčům, skutečnost, že se nakonec nevrátí Samuel Isife, by mohla být mírným požehnáním. To proto, že při všem vzrušení, které jeho styl přináší na míči, je tu prvek nepředvídatelnosti v obraně, který týmu příliš neprospíval. Dukla po pravé straně připouštěla nejhorších ligových 0,32 xGAExpected Goals Against (xGA) estimates how many goals a team should have conceded based on shot quality, location, and context. na zápas, a i když vina samozřejmě nepadá přímo a pouze na Isifeho bedra, Bruno Unušić není bez šance tuto pozici zlepšit.

V týmu je třeba bedlivě sledovat i roli Tomáše Pekharta. Pokud přichází převážně jen jako mentor mladíků, byl bych s tímto krokem smířený. Pokud ale přichází, aby si vylepšil postavení v Klubu ligových střelců, podobně jako Řezníček v roce 2024 (který tam ještě nebyl), může Dukla trpět. Zoufale totiž potřebuje aktivní útočníky, kteří je dostanou do pokutového území a v ideálním případě zlepší nejhorší ligovou bilanci týmu v počtu získaných míčů ve finální třetině (9,4/90), nikoliv statické typy, který Pekhart ztělesňoval i na svém vrcholu před nějakou půl dekádou.

Líbil se text nebo vizuální stránka, ale nezajímají vás 🇨🇿 překlady a tabulky? Nebojte se, stále nás můžete podpořit pozváním na symbolický půllitr na stránce BuyMeACoffeeBeer.