Myslím, že takovou situaci jsme ještě nezažili: trenér, který by potřeboval veřejně vyslovit důvěru jen půl roku poté, co získal nečekanou trofej v poháru a umístil se v první šestce, aby si následně poprvé v historii klubu zajistil účast v další fázi Conference League (s veškerým štěstím na své straně, to ano) a výrazně překonal ligovou prognózu našeho modelu (konzervativní, to ano). Neobvyklé, ale v současné době s přílivem bohatých majitelů možná stále častější. Rozsah potenciálu jednoho klubu dnes může za pár měsíců vypadat úplně jinak. Tomáš Janotka se tak najednou dívá na jaro, kde musí ukázat, že na to má, přestože se zatím osvědčoval téměř na každém kroku.

Výhled

Přestože Olomouc získala 43 bodů v základní části poté, co se jí v létě 2024 předpovídalo 38,2 bodu, o rok později se jí žádné zářné prognózy nedostalo. Díky dvojímu odchodu Jakuba Pokorného a Filipa Zorvana, spolu s dlouhodobým zraněním jejich střeleckého talismanu Jana Klimenta, se Sigma najednou potkávala s 35 předpokládanými body a větší pravděpodobností sestupu než návratu do soutěží UEFA. V tomto světle je třeba považovat snížení jejich vyhlídek na účast ve skupině o záchranu na pouhá 4 % za úspěch, podobně jako to, že Olomouc je na nejlepší cestě víceméně zopakovat svůj výkon 24/25 ze základní části (bodově). Nebyl to zlý podzim.

Klíčová je perspektiva: Bohemians 23/24 po vlastním (mnohem kratším) evropském dobrodružství dosáhli o Vánocích na projektovaných 36,3 bodů. Co se ještě relevantnějšího příkladu týče: Slovácko 22/23 mělo po kompletním podzimu stráveném bojem na několika frontách, včetně té kontinentální, získat 43,8 bodu. Jejich šance na návrat do soutěží UEFA byla tehdy mnohem vyšší než nyní u Sigmy (33 %), ale to bylo dáno i tím, že ještě žili v MOL Cupu – možná jediném skutečném, zcela neospravedlnitelném neúspěchu Janotkovy družiny v tomto ročníku. Samozřejmě, Sigma má nyní bohatého majitele a generálního sportovního manažera v plné polní; něco, co v létě neměla a co nyní znamená větší naléhavost s ohledem na zbytek sezony. Jako laťka, kterou je třeba překlenout, bude vnímána první šestka – s 22 % jaksi znepokojivě nepravděpodobná vyhlídka.

Největší zisk: Jablonec 2:0 (doma) / Boleslav 4:1 (venku)
Největší ztráta: Zlín 0:5 (venku)

Nejtěžší zbývající úkoly: Slavia (V), Plzeň (D), Jablonec (V)
Nejlehčí zbývající úkoly: Boleslav (D), Bohemians (D), Slovácko (D)

Velká otázka:
Podaří se znovu nakopnout standardky, aktuální součást ofenzivního strádání?

Janotkova Sigma je i nadále stabilně dobře bránícím týmem, její nepenaltové xGAExpected Goals Against (xGA) estimates how many goals a team should have conceded based on shot quality, location, and context. je na 3. místě v lize a všechny tři kanály (levý, pravý, středový) jsou v první pětce co do zastavování pozičních útoků. V průměru se soupeři Olomouce dostanou do zakončení z pozičních útoků pouze 5,8krát za zápas, což je druhá nejlepší bilance v lize. Struktura bez balonu nikdy neumřela.

Co se Janotkovi ovšem rozhodně nepodařilo představit, je důsledně fungující plán na míči, což vedlo k druhému nejnižšímu průměru netrestaných xGFExpected Goals For (xGF) estimates how many goals a team should have scored based on shot quality, location, and context. (0,8) v minulé sezóně, spolu s nejhorším středovým kanálem v lize, který byl zcela vynulován v rekordních 8 případech, a stejné míře bezmoci v této sezóně – kde 0,81 nepenaltového xGF na zápas pouze nějakou záhadou stačí na 13. příčku místo 15. a ještě horší výkon ve středu pole (0,12 xGF na zápas oproti 0,16 v 24/25) stačí na 15. místo. Sigma je v ofenzivě zkrátka stále bezzubá.

Obě verze Janotkovy Olomouce mají jeden zásadní rozkol: jedna měla útočné standardky na steroidech, druhá zcela zjevně ne. Minulou zimu Sigma vedla ligu se 7 proměněnými rohovými kopy a celkově 12 góly ze standardních situací (včetně autů), což se promítlo do celosezónní produkce 17 gólů, přestože získala pouze 12. nejlepší průměr xGF z těchto situací. Letos v zimě se Hanákům ještě nepodařilo skórovat po rohovém kopu ani jednou a ze standardek dosud vyprodukovali nejhorší ligový výsledek – 0,18 xGF/zápas. V současné době mají za sebou 14 zápasů bez jediného gólu z těchto situací, přičemž v daném období mají zároveň průměr slabých 0,6 promarněných šancí (méně plodné jsou pouze Teplice).

Proč ta náhlá změna?

Zaprvé, směr sezony 24/25 byl zjevně neudržitelný, takže nějaká regrese byla v podstatě daná. Ale to, že je to z jednoho extrému do druhého – namísto běžnějšího mírného poklesu – je navíc produktem odchodu Zorvana, který přece jen nebyl kompenzován příchodem Dominika Janoška (na začátku sezony asistoval u jednoho z gólů po autu, než se fakticky vytratil), stejně jako pozdější podzimní absence Jiřího Slámy.

X Faktor
Andrův stadion jako hlavní tahoun formy Sigmy

Olomouc má před sebou ještě šest domácích utkání v základní části a sestava soupeřů upřímně řečeno není z nejstrašidelnějších: Hradec, Plzeň, Bohemians, Karviná, Boleslav, Slovácko. To je výborná zpráva, protože jestli Sigmě něco na podzim šlo (lépe než) podle plánu, tak to byly její výkony na Andrově stadionu. Slavia, Sparta, Jablonec a Liberec dohromady v Olomouci uhrály pouhých 2,76 xGF, což Sigmě připravilo půdu pro skvělý průměr dvou bodů na domácí zápas (známka Top 3) a ještě senzačnější 80% podíl na všech vstřelených brankách na “Andráku” (druhá Slavia má na svědomí “jen” 75,8 % všech branek, které její Eden viděl).

Jak by asi leckdo očekával, tato statistika je poháněna především obranou. Je pozoruhodné, že Olomouc doma inkasovala pouze dvakrát (skóre 8:2), přičemž všechna čistá konta až na jedno se udála právě na Hané. V souladu s tím Sigma vykázala nejlepší domácí průměr xGA v lize (0,53) a nyní se musí snažit zlepšit i svůj ofenzivní výkon z 13. místa (1,00 xGF na domácí zápas).

Zvláštností obou předních hráčů Sigmy je, že nemají tendenci často něco kazit, ale když už se to stane, tak to buď přijde ve vlnách (Aboulaye Sylla), nebo to pořádně bodne (Jan Koutný). Zároveň je nutno mít na paměti jednu věc: náš celkový dojem z obou je silně ovlivněn jejich (někdy podprůměrnými) výkony v Evropě, které se sem přirozeně nepromítají.

Sylla odehrál za celý ligový podzim přesně čtyři špatné zápasy, což není mnoho, ale ve dvou z nich byl prakticky vynuceně střídán v poločase, když působil jako chodící červená karta (Mladá Boleslav a Dukla), zatímco v dalším případě byl skutečně vyloučen (Plzeň). To není to, co trenér od svého obránce č. 1 chce, i když Sylla nakonec mnohem častěji nebezpečí zabránil, než ho způsobil (38 vs. 18 případů), přičemž třikrát přímo zabránil gólu. Co se týče Koutného, ten stál Sigmu v součtu ještě méně, v prvním střetnutí se Spartou byl příliš rozlétaný (podobně jako Sylla) a pak to pokazil při debaklu ve Zlíně, kdy už ale byla Olomouc stoprocentně v háji.

Jinak bylo pro dvojici, která s největší pravděpodobností bude až do konce bojovat o korunu MVP, vše růžové. Po odchodu Daniela Vašulína jsou nejbližšími soupeři Matěj Hadaš, který už alespoň není bez bodu (čtyři gólové příspěvky), ale jako kandidát na MVP stále těžko nadchne, a kolega z obrany Jiří Sláma, přičemž oba čelí výzvě o herní čas od Filipa Slavíčka.

Divoká karta

Vzhledem k tomu, že zhruba čtyři zimní příchody jsou schopny hrát na pravém nebo levém křídle, nelze s jistotou říci, jak silnou pozici bude Ahmad Ghálí zastávat v roce 2026, ale podle toho, co předvedl s omezeným množstvím herního času v roce 2025, si lze představit, že docela silnou. V průběhu pouhých 5,5 startů přinesla bývalá liberecká hvězda svému týmu 3,11 očekávaných bodů jen prostřednictvím primárního gólového příspěvku (dva góly, jedna asistence), přičemž byla hlavním strůjcem dalších pěti promarněných šancí. To se možná nezdá mnoho, ale když vám řeknu, že lépe si vedl jen Simion Michez (8 – v pouhých 6,3 startech), tak to tak trochu najednou vypadá, že?

Zimní změny

V žádném klubu nedošlo k většímu otřesu a většinou je vidět, co za ním stojí. Sigma potřebovala k Michalu Beranovi lepšího parťáka než Radima Breiteho a nejspíš ho dostala v Péteru Baráthovi. Sigma potřebovala více možností na desítku při dlouhodobém výpadku Davida Tkáče a ty dostala v zahraničních divokých kartách Fabijanu Krivákovi a Dariu Grgićovi nebo vracejícím se hrdinovi ročníku 22/23 Antonínu Růskovi. Sigma potřebovala krytí pro případ, že by se Kliment nevrátil silný, a to získala ve Václavu Sejkovi nebo Johnu Paulu Dembem. Na některých pozicích to pravděpodobně přehnali s kvantitou a také s vyhozenými penězi, ale proti širšímu argumentu nelze nic namítat. Zajímavé však bude sledovat zejména to, jak si Olomouc poradí s nějakou variantou rozestavení se třemi beky, které Janotka testoval po celý zimní kemp (a na které není zvyklý co do jeho předešlé kariéry).

Líbil se text nebo vizuální stránka, ale nezajímají vás 🇨🇿 překlady a tabulky? Nebojte se, stále nás můžete podpořit tím, že nás pozvete na symbolický půllitr na staré stránce BuyMeACoffeeBeer.